Výstava jeho ilustrátora Štěpána Mareše.
Osmadvacet let Zelený Raoul provokoval a komentoval dění české politiky na stránkách časopisu Reflex. Galerie Tančící dům si aktuálně kultovní komiks připomíná výstavou jeho ilustrátora Štěpána Mareše, který s ní zároveň mapuje své třicetileté působení na uměleckém poli. Autorova dosud nejrozsáhlejší expozice nazvaná Zelený Raoul a další výtvarné umění provětrá od 4. dubna do 25. září mimo jiné i kresby, jež čelily žalobě nebo pobouření společnosti. Výstava se koná u příležitosti autorova životního jubilea – padesátých narozenin.
Zelený Raoul se zrodil ve vinohradské kavárně Demínka v roce 1994 s podtitulem Nekonečný příběh České republiky očima ufona. Jméno získal podle herce Raoula Schránila. „Někdo ale namítl, že je to málo. Že by to chtělo pro komiks delší název. A potom padl návrh, že by tam mohlo být slovo zelený. A tak to vzniklo,“ upřesnil ilustrátor Štěpán Mareš. Nesmiřitelný komiks se stal pilířem kulturní rubriky Reflexu na více než čtvrt století, ačkoliv byl původně navržen pouze na dvanáct dílů. „Prvních pár měsíců lidé nevěděli, co si o tom mají myslet. Byly velmi rozporuplné reakce,“ dodává výtvarník, který nakonec nakreslil téměř patnáct set epizod. Zelený Raoul se tak stal pravděpodobně nejdéle vycházejícím komiksem v Evropě, který kreslil 28 let jeden autor.
Ačkoliv často vzbuzovaly emoce, neměly komentáře fiktivního mimozemšťana nikoho z politiků účelově urazit ani ponížit. I navzdory tomu stál komiks několikrát u soudu. „Třeba Petra Paroubková se soudila kvůli údajnému vyobrazení pohlavního aktu. Přitom tam nebylo nic vidět, bylo to černé políčko, ve kterém bylo napsáno: hrk hrk. A byl z toho spor na několik let,“ vzpomíná Mareš. Silnou odezvu vzbudil i strip s Karlem Gottem a včelkou Májou nebo plakát Rozjebaná země. „Komiks vždy reagoval na to, co se skutečně stalo. Nikdy to nebylo prvoplánové,“ zůstává přesvědčen
Exhibice v Galerii Tančící dům představuje autora v celé šíři jeho výtvarné podoby. Historicky poprvé budou k vidění umělcovy nejstarší kresby nebo nově vydané limitované edice grafických listů. Nechybí ani akryly z devadesátých let inspirované surrealismem postavené do kontrastu s plátny ze současného období. V sektoru obrazů bude vystavena prvotina „Grace Kelly a dokonalost krásy“ z roku 1990, stejně jako „Slzy výtvarného umění“ z roku 2022, které představují Štěpána Mareše jako malíře.
Raritou je část originálu nikdy nevydaného hororu „Dívka s tváří z mramoru“ na základě scénáře Ondřeje Neffa, stěna skandálů a kresby na podporu svobody slova.
„Autora představujeme v polohách, jak ho veřejnost nezná,“ říká ředitel Galerie Tančící dům Robert Vůjtek. „Kromě politiky je zde hromada volných děl inspirovaných ženami, popkulturou, cestami, zbraněmi i auty. Návštěvníci dále uvidí karikatury a kresby známých osobností. Výběr z knih, které autor ilustroval nebo například staré komiksové příběhy z časopisu Kometa a stripy z časopisu Pivní kurýr,“ doplnil. Prostor je věnován také Dezolandu, který volně navazuje na legendu Zeleného Raoula a reflektuje tak dál příběhy české politiky a společnosti. Součástí je tak i originál mimořádně úspěšné titulní strany týdeníku Forum s prezidentem Petrem Pavlem jedoucím na motocyklu a výjev Zemanův zápis do dějin komentující jeho působení ve funkci.
FOTO: JAROSLAV HAUER
0 
0 
Average Rating