Dlouho předtím, než se stal miliardářem, hvězdou reality show nebo 45. prezidentem Spojených států, byl Donald J. Trump v 70. letech mladým ambiciózním podnikatelem, odhodlaným prorazit na trhu s nemovitostmi v New Yorku. V té době většina lidí vnímala New York jako město v úpadku, sužované násilím a kriminalitou. Trump ale věřil, že město čeká obnova a že on je tím, kdo může tuto renesanci vést – pokud se mu ovšem podaří získat správnou podporu.
Ačkoli Donaldův bohatý otec, Fred Trump, považoval synův plán za bláhový, mladý podnikatel si získal mocného spojence v neústupném a drzém právníkovi a politickém manipulátorovi Royi Cohnovi. Roye zaujaly Donaldovy ambice a naučil ho vše, co věděl o tom, jak využít zkorumpovaný systém ve svůj prospěch pomocí lstivých a nemilosrdných taktik. Oba věřili, že nakonec záleží jen na jednom – na vítězství.
Nyní přichází oceňovaný íránsko-dánský režisér Ali Abbasi se svým prvním anglicky mluveným filmem The Apprentice: Příběh Trumpa, ve kterém nabízí poutavou studii příběhu typického amerického úspěchu. Tento film pro vizionářského režiséra představuje nový vrchol. Mezinárodní uznání si získal svým druhým filmem Tina a Vore (Border, 2018), za který získal cenu Prix Un Certain Regard na filmovém festivalu v Cannes v roce 2018. Film byl také nominován na Oscara a získal šest nominací na Evropské filmové ceny (a jedno vítězství). Jeho následující film, Svatý pavouk (Holy Spider) z roku 2022, měl také premiéru v soutěži na filmovém festivalu v Cannes, kde získal cenu za nejlepší herečku pro Zar Amir-Ebrahimi a získal celosvětový ohlas.
Pro Abbasiho nikdy nebylo cílem, aby byl The Apprentice: Příběh Trumpa tradičním životopisným filmem o Donaldu Trumpovi. Místo toho chtěl vytvořit intimnější studii jedné kapitoly jeho života – kapitoly, která měla zásadní dopad na americkou kulturu a celý svět. „Tohle není epizoda z History Channel,“ říká Abbasi. „Tohle není životopis Donalda Trumpa. Nezajímá nás každý detail jeho života od A do Z. Chceme vyprávět velmi konkrétní příběh prostřednictvím jeho vztahu s Royem a Royova vztahu s ním.“
Tento vztah se stal obzvlášť fascinujícím pro scenáristu, spisovatele a novináře Gabriela Shermana po prezidentských volbách v USA v roce 2016, kdy mnohé překvapilo, že hlasitý magnát usedl v Oválné pracovně. Zkušený politický novinář rozuměl americké pravici. Psal o Republikánské straně a prezidentské kampani Donalda Trumpa pro média jako New York Magazine a Vanity Fair. Napsal také uznávaný životopis zakladatele Fox News Rogera Ailese z roku 2014 s názvem The Loudest Voice in the Room. Sherman Trumpa mnohokrát zpovídal.
Na jaře roku 2017, když byl Trump teprve pár měsíců ve funkci prezidenta, Sherman pokračoval ve svých rozhovorech s dlouholetými zdroji, z nichž mnozí poznamenali, že během své kampaně a v prvních dnech v Bílém domě Trump používal taktiky, které se naučil od Cohna. „Roy mu ukázal, jak využívat média, že udržování svého jména v novinách je způsob, jak získat moc,“ říká Sherman.
Tehdy se Shermana poprvé zmocnila myšlenka na film založený na jejich vztahu. „Jednoho dne mi to došlo – natočit film o tom, jak mentor Roy Cohn, naučil svého mladého následovníka, jak mluvit a jak využívat všechny své schopnosti v temném umění získávání moci,“ říká scenárista.
Když se Sherman posadil k psaní scénáře, pustil se do intenzivního výzkumu, četl biografie obou mužů a procházel YouTube, aby našel záznamy z jejich života v 70. a 80. letech. Také vyzpovídal lidi, kteří znali Trumpa jako dítě, a bývalé profesionální kolegy Cohna, včetně jeho dlouholeté asistentky Susan Bell a dalších z jeho newyorské firmy Saxe, Bacon & Bolan. Co si odnesl, byla představa o vztahu, který Trumpa tak hluboce formoval, že bylo téměř nemožné si představit, že by dosáhl výšin, kterých později dosáhl, bez Cohnova vedení.
„Lidé vnímají Trumpa jako stroj na pobuřování, jako nenávistnou a rozdělující postavu, a v mnoha ohledech je jako herec hrající roli – ale hraje ji tak dlouho, že se stala jeho identitou,“ říká Sherman. „Ale když mu bylo dvacet a teprve začínal, byl mnohem méně vyzrálý. Byl agresivní a ambiciózní. Když sledujete jeho rané rozhovory, mluví tiše, trochu váhavě. Má v sobě kouzlo. Je trochu nejistý, opak muže, kterého známe dnes. To byla jedna z nejzajímavějších částí projektu – prozkoumat tuto stránku člověka, o které nikdo nemluví.“
Výkonná producentka Amy Baer se po setkání se Shermanem nadchla pro jeho nápad na film a v roce 2018 se rozhodla podpořit projekt The Apprentice: Příběh Trumpa. I při čtení Shermanových nejranějších verzí scénáře ji uhodilo do očí, jakou empatii cítila k Trumpovi na stránkách – byl to mladý muž toužící po uznání od svého otce a vrstevníků. „Tato zranitelnost a úsilí jsou tak univerzálně lidské a umožnily nám lépe porozumět muži versus politikovi,“ říká Baer.
Baer pokračuje: „Od svých čtyřiceti let Trump konzistentně dominuje popkultuře a politické kultuře, ale jedna oblast jeho života, která je zřídka zkoumána, jsou jeho dvacátá léta – období osobního a profesního boje, během něhož vybudoval svou ‚úspěšnou‘ osobnost. Jeho snaha o viditelnost je srozumitelnou cestou a vysvětluje hodně o tom, proč je dnes tak závislý na pozornosti veřejnosti – a pravděpodobně také pomáhá vysvětlit, proč se rozhodl ucházet o prezidentský úřad. K tomu se přidává mentorství tajemného, ďábelského génia Roye, a máte tu materiál blížící se shakespearovskému dramatu. Jednoduše řečeno, toto období Trumpova života je fascinující, zábavné a pro moderní publikum nové.“
Baer také poznamenává, že ústřední vztah ve scénáři jí připomněl průlomový román Mary Shelley Frankenstein a jeho klasický příběh o tvůrci, který ztrácí kontrolu nad svým výtvorem. „Roy se vždy snažil ohnout realitu podle své vize, ale nebyl tím pravým, aby se „mohl prodat“,“ říká Baer. „V Donaldovi našel ideálního učedníka – pohledného, bohatého, ambiciózního – kterého mohl vytvarovat do ideální bytosti, jež odráží vše, co reprezentoval.“
Především byl Cohn neochvějně oddaný prosazování své konzervativní ideologie a neúprosně konkuroval jakýmkoli nepřátelům, kteří se odvážili ho vyzvat. V jedné klíčové scéně filmu Cohn sdílí svá „pravidla vítězství“ se svým žákem; Trump nejenže si pravidla vzal k srdci, ale také se stala mantrou pro budoucího prezidenta:
Pravidlo 1: Útočit. Útočit. Útočit.
Pravidlo 2: Nic nepřiznávat. Všechno popírat.
Pravidlo 3: Ohlásit vítězství a nikdy nepřiznat porážku.
Tehdy se Baer vydala hledat režiséra, který by dokázal tento příběh vidět kreativně. Vzhledem k polemikám, které si tvůrci uvědomovali, že The Apprentice: Příběh Trumpa může vyvolat, se producentka a scenárista shodli, že potřebují nebojácného umělce, který by přistoupil k dramatu bez jakéhokoli předsudku nebo osobní agendy, někoho, kdo by se dokázal vcítit do postav ve všech jejich nuancích a složitosti.
„Moje nejhorší noční můra pro Apprentice: Příběh Trumpa byla, že to bude něco předvídatelného nebo mdlého, nebo naopak politická polemika, která je jen jednostrannou karikaturou,“ říká Sherman. „Chtěl jsem napsat trojrozměrné postavy, které byly složité, chybovaly, byly překvapivé i frustrované, přesně tak, jako skuteční lidé.“
Toto pátrání vedlo k Abbasiovi, který už dříve prokázal svou pozoruhodnou schopnost vyprávět nekonvenční, ale poutavé příběhy. Například ve filmu Tina a Vore vyprávěl magicko-realistický příběh pohraniční strážkyně, která dokáže vycítit stud, strach a vinu cestujících. Tina a Vore chytrým způsobem spojil sociální realismus se švédským folklórem a vytvořil silnou alegorii o zacházení s menšinami v současné společnosti. Film také vynikal dynamickými výkony dvou talentovaných hlavních herců, kteří hráli pod vrstvami protetického makeupu.
„Líbilo se mi, jak odvážně a kreativně film Tina a Vore zkoumá kulturní témata,“ říká Baerová a dodává, že věděla, že film The Apprentice: Příběh Trumpa bude vyžadovat podobnou vizi.
Abbasi, který strávil první roky svého života v Íránu, než se přestěhoval do Evropy, neměl přílišný zájem o americkou politiku a vůbec neznal Trumpův zásadní vztah s Cohnem. „Vlastně jsem o Donaldu Trumpovi nevěděl, dokud jsem neviděl to slavné video, kde sjíždí po eskalátoru a oznamuje svou kandidaturu na prezidenta,“ říká Abbasi. „Tehdy jsem ho objevil jako postavu. A díky Gabeovi jsem objevil i Roye.“
Na jaře 2019 Sherman odcestoval do Kodaně, aby se s Abbasim setkal u něj doma, kde spolu strávili týden diskusemi o filmu a nápady na úpravy scénáře. „Jedna z věcí, kterou mi řekl, bylo, že chce, aby tento film nejen odhaloval postavy, ale také systém,“ říká Sherman. „Myslel si, že na kapitalismu a moci je něco specifického – že Trump mohl existovat pouze v kontextu tohoto typicky amerického systému, kde úspěch, peníze a moc jsou důležitější než poctivost a slušnost.“
Abbasi vypráví: „Prošel jsem scénář znovu a zaměřil ho více na Donalda jako na ambivalentní postavu. Původní nápad od Gabea byl, že v Donaldově životě byly dvě otcovské postavy – jednou byl Fred a druhou Roy. To byla základní struktura. Myslel jsem si ale, že u někoho, jako je Donald Trump, který má velmi komplikovanou psychologii, je potřeba se na to podívat z různých úhlů a rozebrat například stárnutí, narcismus, nejistotu. Všechny tyto věci mohou být stejně důležité jako ideologie. Tento muž je velmi specifickou směsí různých vlastností. Snažil jsem se to ve scénáři a samozřejmě i ve filmu zachytit ještě víc.“
Jednou z hlavních inspirací byl pro Abbasiho při tvorbě The Apprentice: Příběh Trumpa oscarový historický epos Stanleyho Kubricka Barry Lyndon (1975), který vypráví o irském podvodníkovi, jenž se snaží zbohatnout ve vyšších vrstvách evropské společnosti 18. století. „Myslel jsem si, že to bylo skvělé a nečekané srovnání – sociální horolezec, který přejímá manýry lidí a kultur kolem sebe, protože sám za nic nestojí,“ poznamenává Baer. „To je v mnoha ohledech Trump.“
Sherman a Abbasi společně pracovali na doladění scénáře, i když různé události bránily filmu ve vstupu do produkce – mimo jiné i pandemie COVID-19, která uvrhla svět do izolace. Měsíce bylo obtížné zajistit financování filmu, což Abbasiho přimělo mezitím natočit jiný oceňovaný film, Svatý pavouk (Holy Spider, 2022). Tento persky mluvený kriminální thriller o novinářce, která pátrá po sériovém vrahovi cílícím na sexuální pracovnice v íránském městě Mašhád, měl premiéru v Cannes, kde sklidil velký ohlas. Hlavní herečka Zar Amir Ebrahimi dokonce získala ocenění pro nejlepší herečku.
Asi ve stejné době začal film The Apprentice: Příběh Trumpa získávat podporu, když se přidali další producenti, kteří se rozhodli projekt financovat. I když Daniel Bekerman, zakladatel a prezident kanadské produkční společnosti Scythia Films, s Abbasim dříve nespolupracoval, uvedl, že Tina a Vore je jedním z jeho nejoblíbenějších filmů posledních 20 let. Bekerman sehrál klíčovou roli při přesunu natáčení The Apprentice: Příběh Trumpa do Kanady. „Trump, stejně jako většina politických postav, jak se objevují v kultuře a v naší mysli, je částečně člověkem a částečně mýtem – to platí pro to, jak je vnímán napříč celým politickým spektrem. Tento film zaplňuje prostor, který není tak dobře prozkoumán. Jak se člověk, který je za tímto mýtem, stal tím, čím je dnes? Jak se osoba a mýtus spojily do postavy, kterou dnes známe?“
Producent Louis Tisné, který produkoval Tina a Vore a který na konci roku 2022 založil s Abbasim dánskou produkční společnost Film Institute, vysvětlil: „Ali a já jsme oba studovali filozofii na univerzitě a spojuje nás láska k analytickému přístupu, což je naše ironické mrknutí v názvu naší společnosti. Má neuvěřitelný talent nahlížet na postavy z humanistické perspektivy.“
Jacob Jarek z Profile Pictures – který se s Abbasim znal od dob jeho studií na filmové škole a produkoval jeho režijní debut Shelley (2016) i Svatý pavouk, byl nadšený, že může s režisérem znovu spolupracovat na jeho prvním anglicky mluveném filmu.
„Ali vždy posouvá hranice a má talent zabývat se tématy, která mohou být nepříjemná, kontroverzní, ale která vyžadují pozornost,“ říká Jarek. „Nedělá to proto, že by měl konkrétní politický názor, ale protože má přirozený pud vyvést lidi z jejich vlastního vnímání. Zároveň vidí nutnost a hodnotu v odhalování toho, jak se věci staly tím, čím jsou – ať už jde o to, jak mohl sériový vrah v Íránu zabít desítky žen v krátkém čase, nebo jak se Donald Trump mohl stát nejmocnějším člověkem na světě.“
Nakonec se do produkce připojily Ruth Treacy a Julianne Forde z irské společnosti Tailored Films – obě producentky uvádějí, že je fascinovala myšlenka „origin story“ Donalda Trumpa, jak ji vyprávěl Ali Abbasi. „Napadá nás fráze ‚moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně‘,“ říkají irské producentky. „Je fascinující, aby publikum vidělo kontext a ingredience, které se pomalu shromažďovaly, formovaly a pekly, až vytvořily člověka, kterého dnes všichni poznáváme v médiích. Je to také velmi důležité pro to, abychom si uvědomili, jak nás média a veřejné osoby ovlivňují.“
Hledání Roye a Donalda – casting The Apprentice: Příběh Trumpa
Aby měl film The Apprentice: Příběh Trumpa úspěch, bylo naprosto zásadní obsadit správné herce do rolí Donalda Trumpa a Roye Cohna. Scénář Gabriela Shermana vykreslil tyto postavy ne jako odpudivá monstra, ale jako hluboce chybující lidské bytosti, které usilují nejen o moc a bohatství, ale také o přijetí, možná i o lásku. Od úplného počátku měl Abbasi pocit, že našel svého mladého Trumpa v herci Sebastianu Stanovi.
I když byl Stan v té době pravděpodobně nejvíce známý díky svým rolím v několika Marvelovských blockbusterech, měl za sebou také působivou kariéru v nízkorozpočtových, kritiky oceňovaných filmech. Spolupracoval s režisérem Stevenem Soderberghem na netradiční komedii Loganovi parťáci (Logan Lucky, 2017) a hrál hlavní mužskou roli ve filmu Já, Tonya (I, Tonya, 2017), který získal Oscara pro herečku ve vedlejší roli. V tomto filmu Stan ztvárnil Jeffa Gilloolyho, manžela krasobruslařky Tanyi Hardingové, která zosnovala útok na její hlavní soupeřku, Nancy Kerrigan.
Castingová režisérka Carmen Cuba oslovila Sebastiana Stana s nabídkou role Trumpa. Stan a Abbasi spolu v roce 2019 vedli dvouhodinový rozhovor přes Zoom, a podle Abbasiho bylo jasné, že role patří Stanovi. „Jedna věc jsou samozřejmě jeho dovednosti a talent a to všechno, ale tahle role vyžadovala osobní zápal nad rámec práce. A tím člověkem byl Sebastian, stál při mně, stál při projektu i při své postavě 24 hodin denně,“ říká Abbasi.
Výkonná producentka Amy Baer rozhodnutí podpořila: „Věděli jsme, že musíme najít herce, který se nebojí vzít na sebe roli nejslavnější — a také nechvalně známé — osobnosti naší doby. Sebastian je odvážný umělec a chameleon. Je nepředvídatelný a odvážný. Trump byl v mládí pohledný, a to je Sebastian rozhodně taky. Co je však nejdůležitější, Sebastian je velmi sympatický; vždy najde něco, čím publikum přiláká, i když hraje rozporuplné postavy. To je zde ta tajná ingredience pro Trumpovu cestu.“
Stanův výkon se musel během filmu vyvíjet; od trochu nervózního outsidera s velkými ambicemi k čím dál bombastičtější veřejné osobnosti, kterou dnes všichni známe.
Stan měl určitou obavu z přijetí téhle velmi sledované role, ale nechtěl, aby ho strach zastavil: „Měl jsem z toho velký strach, ale byly tu věci, na které jsem nemohl přestat myslet,“ říká Stan. „Strach beru jako určitý signál. Řekl jsem si: Z nějakého důvodu mi to přichází do cesty, tak uvidíme, kam mě tato cesta zavede.‘ Spojil jsem se s Alim a respektoval jsem ho jako umělce. Věřil jsem jeho vizi a tomu, co chtěl filmem prozkoumat. Odkazoval na filmy jako Barry Lyndon, Půlnoční kovboj nebo Hříšné boogie. To mi dalo představu, kam s postavou směřovat.“
S těmito body inspirace se Stan ponořil do intenzivního výzkumu, aby lépe pochopil Trumpovu psychologii jako mladého muže. „Prohledal jsem internet a četl všechno, co jsem našel, rozhovory, které poskytl pro The New Yorker, New York Magazine a The New York Times na konci 70. let a na začátku 80. let, tedy v období, ve kterém se film odehrává. Vše, co jsem mohl najít v podobě videozáznamů, jsem se snažil vstřebat, ale mou hlavní oblastí zájmu byly pozdní 70. a 80. léta. Jsou zde rysy, které jsou rozpoznatelné, ale také některé věci, které se dost liší od obrazu Trumpa, jak ho známe dnes.“
Stan pracoval na postavě Trumpa ještě předtím, než natáčení konečně začalo, ale během těch let si vysloužil nominaci na cenu Emmy za svůj výkon v seriálu Pam & Tommy, dalším příběhu inspirovaném skutečnou celebritou. Stan zde ztvárnil bubeníka skupiny Mötley Crüe, Tommyho Lee, který se svou štíhlou, silně potetovanou postavou byl na hony vzdálený od lehce zaoblené postavy a značkových obleků, které preferoval mladý Donald Trump. Z hereckého hlediska však existují jisté podobnosti, jak říká Stan.
„Hrát skutečné lidi má technický rozměr, který je nesmírně důležitý – v podstatě se do toho člověk musíte neustále nořit,“ říká Stan. „Ať jsem byl v autě, na procházce, na nákupech nebo s rodinou či přáteli, neustále jsem ho poslouchal a sledoval. Pořád dokola jsem si pouštěl záznamy. Pro mě neexistuje jiný způsob, jak to dostat do mého krevního oběhu. Daná postava se musí stát součástí každé minuty mého života.“
Když byl Stan připraven hrát Trumpa, filmaři se zaměřili na hledání svého Roye Cohna. Držitel ceny Emmy Jeremy Strong, který hrál v oceňovaném dramatickém seriálu HBO Boj o moc (Succession), se rychle stal jedním z hlavních kandidátů. Strong se s Abbasim setkal na filmovém festivalu v Telluride v roce 2022 a následující léto si spolu sedli, aby probrali možnou spolupráci na filmu The Apprentice: Příběh Trumpa.
„Slyšel jsem o filmu a byl jsem naprosto ohromen tím, že se Ali pustil do takového tématu, a okamžitě jsem měl chuť Roye hrát,“ říká Strong. „Scénář mi připadal mistrně napsaný, bystrý, neuvěřitelně živý, a věděl jsem, že kombinace Gabeova precizního, pečlivě prozkoumaného scénáře s Aliho punkovou estetikou povede k něčemu radikálnímu.“
I Strong se pustil do intenzivního výzkumu, kdy studoval videa Cohna, aby zachytil jeho specifický hlas. Hovořil s Kenem Aulettou, který slavně Cohna profiloval pro časopis Esquire, aby lépe pochopil jeho psychologii. „Roy rád říkal lidem, že Donald byl jeho ‚nejlepší přítel‘,“ říká Strong. „Roy byl krutý, bezohledný a nemilosrdný, a mnoho lidí věřilo, že byl doslova netvor. Ale… byl produktem nešťastného manželství a celý život si vyplňoval vnitřní prázdnotu nenasytnou touhou po moci a vlivu, aby se ochránil před vlastním sebepohrdáním a studem za svou homosexualitu. Byl složitý a možná nenapravitelně vadný, ale jako všichni lidé, chtěl být milován. A já věřím, že to ve svém vztahu s Donaldem Trumpem našel, a později ztratil.“
Film The Apprentice: Příběh Trumpa samozřejmě není první, ve kterém Roy Cohn slouží jako klíčová postava ve fiktivním příběhu. Cohn, skrytý homosexuál, který zemřel na komplikace spojené s AIDS, hraje ústřední roli v oceňovaném díle Tonyho Kushnera Andělé v Americe (Angels in America), které získalo cenu Tony a Pulitzerovu cenu za zpracování dopadů smrtelné nemoci v 80. letech. V adaptaci HBO z roku 2003, která získala cenu Emmy, ztvárnil Cohna Al Pacino, jeden z profesních idolů Jeremyho Stronga.
Když se Stronga zeptali, zda se snažil odlišit svou interpretaci Cohna od předchozích ztvárnění, vysvětlil: „Nezamýšlel jsem se vědomě nad tím, že bych měl něco udělat jinak — pouze jsem následoval svůj intuitivní pocit spojený s obrovským množstvím výzkumu. Samozřejmě, Pacinův Cohn je nepopiratelně brilantní… stejně jako Tonyho hluboce propracovaný a strhující portrét Cohna v Andělech v Americe. Tento Cohn žije spíše v jakési lynchovské krajině pekla.“
Ačkoli se film The Apprentice: Příběh Trumpa soustředí na vztah mezi Donaldem Trumpem a Royem Cohnem, představuje také další klíčové postavy z Trumpova života — včetně jeho kritického otce Freda Trumpa staršího (Martin Donovan), jeho staršího bratra Freddyho (Charlie Carrick) a budoucího politického poradce Rogera Stonea (Mark Rendall).
Nejdůležitější pro film však byla Trumpova první manželka Ivana, česká modelka a ambiciózní podnikatelka, která si vzala magnáta v roce 1977 a měla s ním tři děti, Donalda Jr., Ivanku a Erica. Roli získala bulharská herečka Maria Bakalova, která se proslavila mezinárodně díky své roli ve filmu Boratův navázaný telefilm, za kterou byla nominována na Oscara.
„Bylo pro mě důležité, aby herečka, která hraje Ivanu, měla podobné kulturní zázemí jako Ivana a rozuměla té cestě, kdy se přistěhuje do Ameriky, kde se stane slavnou,“ říká Abbasi.
Herečka Maria Bakalova se do přípravy na roli ve filmu The Apprentice: Příběh Trumpa ponořila s velkým nasazením. „Lidé Mariu znají jako komediální herečku díky Boratovi, ale hrála také velmi temné dramatické role,“ říká Abbasi. „Má obrovský rozsah, a ten byl nezbytný pro někoho jako Ivana. Když se podíváte na záběry Ivany, je v ní něco komického, ale zároveň charismatického, smutného i arogantního.“
Produkce
Film The Apprentice: Příběh Trumpa byl natáčen v Torontu v prosinci 2023 a lednu 2024 po intenzivním období předprodukce, během kterého se finalizovaly vzhledy hlavních herců. Tato práce probíhala ve spolupráci s vedoucím oddělení masek a protetiky, oceněným cenou Emmy, Seanem Sansomem (To, Tvář vody).
Zatímco se dbalo na to, aby Jeremy Strong a Maria Bakalova fyzicky připomínali Cohna a Ivanu, přeměna Sebastiana Stana v jednu z nejznámějších postav na světě – Donalda Trumpa – se stala klíčovým úkolem. Tvůrčí tým si uvědomoval, že bez správného makeupu by se film mohl snadno změnit v parodii.
„Vyzkoušeli jsme pro Donalda spoustu různých přístupů – dělali jsme řadu testů s protetikou,“ říká Abbasi. „Uvědomili jsme si, že když se dostaneme příliš blízko k jeho vzhledu, ocitneme se na území Saturday Night Live. Pokud se od něj příliš vzdálíme, necítíte, že je to on. Jeho vzhled je okamžitě rozpoznatelný, takže jsme museli destilovat některé jeho charakteristické rysy do podoby, která se nesnaží být úplně identická. Není důležité, abyste přesně trefili Trumpův účes, ale je důležité, abyste zachytili dojem a tu hrubost. Museli jsme ho znovu vytvořit v jiném těle.“
Jakmile Sansomův tým našel správnou kombinaci protetiky, makeupu a vlasů, která fungovala, zabralo umělcům každé ráno zhruba dvě hodiny, aby vše aplikovali na Sebastiana Stana. Během této doby se herec připravoval na scény, které měl ten den natáčet.
Po celou dobu natáčení se režisér Ali Abbasi snažil zachytit syrový a bezohledný svět, v němž žili mladý Donald Trump a jeho mocný mentor, tak, aby působil autenticky a reálně. Úzce spolupracoval se svým týmem, včetně kameramana Kaspera Tuxena (Nejhorší člověk na světě, 2021), scénografky Alexsandy Marinkovich (Sebevražedný oddíl, 2016) a kostýmní návrhářky Laury Montgomery (Co děláme v temnotách, seriál 2019-2024), aby se zabránilo tomu, že by nějaký prvek filmu působil příliš sterilně nebo banálně.
Producent Bekerman k tomu říká: „Klíčové bylo rozhodnout se, jak k tomu světu přistoupíme, a najít vedoucí oddělení, kteří pochopili jádro příběhu. Tvrdě jsme pracovali na sestavení týmu, který chápal, že tohle není obyčejný životopisný film, a že každý prvek – od kamery přes scénografii, vizuální efekty až po kostýmy – je nedílnou součástí. Našli jsme neuvěřitelné vedoucí z Evropy a Kanady, kteří nám pomohli vytvořit soudržný svět.“
Abbasi dodává: „Můj problém s typickými zobrazeními historických období je, že jsou příliš uhlazená. Ta uhlazenost vás vytrhne z historického kontextu a ducha té doby. Chtěli jsme natočit punkovou verzi historického filmu, což znamenalo, že jsme museli udržet určitou energii, určitý duch, a nesoustředit se přehnaně na detaily. Připomínal jsem všem: ‚Nesoustřeďte se na maličkosti na úkor ztráty hybnosti, energie, syrovosti.‘“
V tomto duchu Abbasi nechtěl, aby byl kterýkoliv z herců příliš okouzlující. V dnešní době, kdy jsou sociální sítě plné filtrů a nástrojů na úpravu vzhledu, je snadné zapomenout, že v 70. a 80. letech byla doba jiná – i bohatí a slavní nebyli imunní vůči nedokonalostem.
„Toto není film, kde mají lidé vypadat dobře po celou dobu,“ říká Abbasi. „Když jsme se dívali na fotografie Donalda a Roye, dvou z nejmocnějších lidí v newyorské společnosti té doby, Royova tvář vypadala šedě, hnědavě, jeho oči byly krvavé, čelo lesklé. Donald měl zvláštní zuby a vypadal nezdravě. Ivana – jsou fotky, kde je vidět linie jejího make-upu uprostřed krku, takže horní část krku je bílá, dolní růžová. Tento druh nedokonalosti byl v té době velmi běžný. V tomto ohledu jsme chtěli jsme být historicky přesní.“
Během natáčení Abbasi povzbuzoval herce k improvizaci dialogů a umožnil jim zkoumat radikálně odlišné přístupy ke stejným scénám. To bylo podle režiséra možné jen díky mimořádné připravenosti herců.
„Všichni jsou skvělí, i když pracují dost odlišnými způsoby,“ říká Abbasi. „Sebastian je velmi technicky zdatný. Je na sebe přísný. Chce to mít dokonalé. Jeremy je velmi intuitivní a Maria je kombinací obou. Museli mi opravdu důvěřovat. Vše zvládli na výbornou.“
Sebastian Stan říká, že se často cítil na konci dne fyzicky vyčerpaný, ale vždy odcházel z natáčení s pocitem kreativní energie: „Když přijdete na plac, doufáte v prvek překvapení. Připravujete se, pracujete, a pak se dostanete na plac a doufáte, že vás překvapí váš herecký partner, režisér nebo to, co se děje. Hledáte věci, které vás inspirují k autentickým okamžikům, na které jste nepomysleli. Jeremy a já jsme se docela dost překvapovali. Myslím, že jsme oba byli hodně odvážní.“
Jeremy Strong dodává o režisérovi Abbasiovi: „Ali je neuvěřitelně silný, přesvědčivý a nebojácný, ale zároveň umí spolupracovat. Dal Sebastianovi a mně velkou svobodu zkoušet cokoliv, improvizovat, hledat, dělat chyby a mít pocit, že to, co děláme, je naše. Ví, co chce, ale zároveň chce, abyste odvedli to nejlepší, a vytváří prostředí, které velmi podporuje možnost zachytit nečekané momenty.“
Studie postav, varovný příběh
Je to prastarý koncept, myšlenka, že učedník (pozn. anglicky the Apprentice) vstřebává moudrost svého mentora a zdokonaluje jeho myšlenky do té míry, že získá dominantní postavení. Do jisté míry to je přesný způsob, jak charakterizovat příběh The Apprentice: Příběh Trumpy, ale režisér Ali Abbasi raději vidí film jako silnou studii proměny.
„Stejně jako v každém vztahu, proměna probíhá obousměrně – není to jen Donald, kdo je proměněn vztahem s Royem, také Roy se skrze tento vztah mění,“ říká Abbasi. „Doufám, že lidé, ať už mají jakýkoli názor na Donalda Trumpa, mohou film sledovat a skutečně tento vztah prožít. Nemá to být ideologický útok nebo polemická debata. Jde o zobrazení určité složitosti těchto lidských bytostí.“
Pro Abbasiho a jeho tvůrčí partnery je film zároveň zamýšlen jako kritika systému, který pomohl povznést Trumpa a Cohna, a jejich filozofii vítězství za každou cenu, do moderního života. „Trump a Cohn jsou produktem specificky americké kultury,“ říká Baer.
„Bez ohledu na to, kde se kdo nachází na americkém politickém spektru, musíme se na to podívat, pochopit to a v jistém smyslu za to převzít odpovědnost.
„Doufám, že publikum vyzveme k zamyšlení nad tím, proč jsou tak svůdní silní muži, kteří ohýbají realitu podle své vlastní verze,“ dodává Baer. „Také chci, aby diváci na chvíli zahlédli velmi lidské a pochopitelné motivace za celebritou / politikem, kterým je Donald Trump.“
Scenárista Gabriel Sherman vysvětluje: „Svět, ve kterém nyní žijeme, byl utvářen vztahem mezi těmito dvěma muži v konkrétním okamžiku času. Žijeme ve světě, kde je pravda relativní, fakta jsou jen soutěží mezi různými narativy, kde realita je tím, co říkáte, že je, a ne tím, čím ve skutečnosti je, kde nejdůležitější věcí v životě je vítězství – jedinou věcí, na které záleží, je vyhrát. A způsob, jak vyhrát, je útočit na své nepřátele, nikdy nepřiznat chybu, nikdy neustoupit, vždy zdvojnásobit svou strategii.“
„Doufám, že diváci pochopí, že The Apprentice: Příběh Trumpa je varovným příběhem o tom, co se stane, když se člověk rozhodne, že jedinou věcí, na které v životě záleží, je vítězství,“ pokračuje Sherman. „Myslím si, že je to rozkladný, toxický a destruktivní způsob, jak přistupovat k životu. Doufám, že tento film pomůže divákům vidět, že takový je sice svět, ve kterém žijeme, ale není to jediný způsob, jak žít.“
Abbasi uzavírá: „Příběh The Apprentice: Příběh Trumpa není příběhem Donalda Trumpa jako prezidenta. Je to o vztahu mezi Donaldem a Royem a také o systému. Máte lidi jako Napoleon, kteří vytvořili systém, a pak máte lidi jako Roy Cohn, kteří v existujícím systému uměli navigovat. Nemyslím si, že Roy Cohn vytvořil korupci a zkažený svět americké politiky, ale rozhodně dovedl k dokonalosti umění ho využívat. Film je stejně tak o systému jako o těchto lidech.“
„V životě jsou dva typy lidí. Jsou zabijáci a jsou poražení.“
—Donald J. Trump
0 
0 